Klubová výstava TTC Soběslav 8.7.2006

Malé fotografické ohlédnutí...

Většinu fotografí pořídil tentokrát můj manžel Tomáš, za což mu moc děkuji. Protože jsme vystavovali tři psy a Tomáš zároveň trošku pomáhal při výstavě, nemáme bohužel zachycené všechny třídy, i tak jsem nakonec vybírala z více než dvou set fotografií. Snažila jsem se vybírat typické situace a typické záběry. Doufám, že těm, kdo na výstavě nebyli, fotky aspoň trochu přiblíží atmosféru i celé dění. Dobrou zábavu !

(náhledy fotografií se po kliknutí zvětší)

Click! Click! Click! Click!
Příjezd
Na výstavu jsme se jako každý rok těšili. Tentokrát jsme se těšili o to víc, že měl posuzovat zahraniční rozhodčí ing. Robert Kanás, kterého považujeme za špičku rozhodčích tibetských teriérů v ČR a SR (a nezměnilo by na tom nic, ani kdybychom nedávno v Brně u něj nevyhráli.) Překvapením proto bylo po příjezdu zjištění, že došlo ke změně a bude posuzovat ing. Leoš Jančík. Po rozdýchání této informace jsme si řekli s tetou Kateřinou, že co nás nezabije, to nás posílí :-) Potěšilo nás, že na výstavu se přímo z agiliťáckého soustředění přijel podívat i "náš" Kasík, unavený a pospávající celý den... pozdravili jsme i nejmladšího diváka, ani ne čtyřměsíčního Branka ... a pak už jsme se vrhli na přípravu našich pejsků do kruhu.

Click! Click! Click! Click! Click!
Psi - třída mladých
Náš favorit Obinek se jako vždy krásně předvedl a v konkurenci pěti mladých psů získal pěkné hodnocení V 2. Gratulujeme majitelce Věrce Pospíšilové !

Click! Click! Click! Click! Click!
Psi - třída otevřená
Fotky řeknou víc než slova :-)

Click! Click! Click! Click! Click!
Psi - třída šampionů
S Čanánkem jsme letos nepřijeli vyhrávat. Je to veliký kluk, navíc vystavování příliš nemiluje (svůj názor na věc dal ostatně najevo i v kruhu, čímž s chutí ztrapnil svoji paničku a dokázal, že jedna z jeho přezdívek - Kakánek - naprosto sedí.) Naším cílem bylo především se zúčastnit, protože podle našeho názoru má být klubová výstava přehlídkou celkové úrovně chovu a poháry by zde měly být až druhotné. Chtěli jsme také předvést, že není pravda, že po ostříhání srst dorůstá nejméně dva roky. Čanánek byl loni na jaře oholený strojkem dohola "na lvíčka" a kdo to neví, po roce by nic nepoznal. Chce to ale dobrý genetický základ pro srst a poctivou péči...

Click! Click!
Psi - třída veteránů
Vystavení psí pánové se předvedli v super kondici a cenu by si zasloužili oba :-)

Click! Click! Click! Click! Click! Click!
Feny - třída mladých
V této třídě byly vystaveny tři fenky. Fotky zase řeknou nejvíce :-)
Bohužel nám pak pro samé povinnosti utekly fenky v dospělých třídách, takže fotky z nich bohužel nabídnout nemůžeme.

Click! Click! Click! Click!
Feny - třída veteránů
Sani jsme přihlásili hlavně proto, abychom ukázali, že je i ve svém věku stále fit a ve výborné kondici. Tentokrát měla opravdu svůj den a předváděla se jako mladice, přestože jsme se dnes v kruhu spolu naběhaly až až. Udělala nám velikou radost, když se stala nejlepším veteránem mezi tibetskými teriéry ! A to ještě nebylo všechno...

Click! Click! Click! Click!
BOB
Bylo to napínavé, oběma vítězům gratulujeme :-)

Click! Click! Click!
Memoriál Bíby - naděje chovu
Tato soutěž, hodnotící kvalitu a vyrovnanost potomků přihlášeného chovného jedince (psa nebo feny), byla obsazená třemi skupinami: první byli potomci feny Ch. Amox Sissybar, dále psa Ch. Djengis-Khan Tashi Bodjul a psa Ch.H'Aran Horpa Tashi Bodjul. Zvítězili první z nich.

Click! Click!
Memoriál Šeily - Chyla Cup
Tuto soutěž, do které jsme byly se Sani delegovány až na poslední chvíli, považuji pro zhodnocení úrovně chovu za velmi důležitou, protože typický energický pohyb s výrazným odpichem by měl být pro tibeťáka velmi příznačný. Správně rozložený pohyb rovněž odráží celkovou konstituci a kondici jedince, je nejtypičtějším vnějším vyjádřením soundness. To, že vítězství získala zrovna naše devítiletá fena veteránka, která má to nejlepší dávno za sebou, tedy něco naznačuje...
Samozřejmě nás nicméně toto ocenění Saniščiných kvalit velmi potěšilo :-D

A ještě souhrn našich dojmů z výstavy:
Co nás nejvíc potěšilo ? Setkání s přáteli
Co nás nejvíc překvapilo ? 1. změna rozhodčího, 2. samé "výborné" na výstavě
Co nás nejvíc naštvalo ? Na nic si nevzpomínám...

... a pak už začala vázaná i nevázaná zábava :-)

Click! Click! Click!
Click! Click! Click!

Odpoledne na cvičišti
Protože tentokrát nebyl na odpoledne zajištěn žádný program, museli jsme se o zábavu postarat sami.
Ani nám to zas až tak moc nevadilo.
Protože bylo vedro, slabší povahy mezi námi jen tak posedávaly a povídaly si...

Click! Click! Click!
... zatímco pro energické mládí nebylo vedro žádnou překážkou.

Click! Click! Click! Click!
Agility
Na ploše byly rozestavěné krásné barevné překážky, které lákaly k vyzkoušení. Samozřejmě se našli odvážlivci, kteří také příležitost využili. Někteří dokonce usoudili, že při tréninku pejsků je nejlepší osobní příklad :-D
Občas sice docházelo k menším kolizím, když začali dva naráz stejnou překážku z opačné strany, ale protože nejsme naši politici, tak jsme se dokázali domluvit...

Click! Click! Click!
Click! Click! Click! Click! Click!

Šiva a agility
Naše Šíša viděla agility poprvé v životě. Prokázala ale, že je nesporný talent. Skokové překážky zvládala s radostí a bez dopomoci, kladinu se dokonce vydala prozkoumat úplně sama. Jen na šikmou stěnu jsem jí musela napoprvé pomoci vodítkem a o tunelu usoudila, že je to nějaký obzvlášť rafinovaný bubák a procpat ji při závěrečném závodě skrz vyžadovalo intenzivní spolupráci dvou lidí !!

Click! Click! Click!
Čanánkovy zálety
Čanánek musel nechat doma Jenny, která se začínala hárat. Byl z toho celý rozechvělý a tak ačkoliv je to velmi přátelský a snášenlivý pes, začal se odpoledne trochu vytahovat na některé podle něj konkurenční samce. Musel tedy na vodítko a nakonec na chvíli skončil "v izolaci". Nic mu ovšem nebránilo přijímat tam dámské návštěvy :-D

Click! Click! Click! Click! Click!
Den poté...
Po volné večerní zábavě, při které jsme u vínečka probrali zážitky celého dne, jsme v ubíjejícím vedru uvítali noční bouřku. Protože v cizím prostředí nikdy nemůžu dospat, vyrazila jsem pak brzy ráno na procházku. Na louce za cvičištěm kvetla poklidně divizna, na cestičce jsme málem zašlápli hlemýždě, který pohoršeně mával tykadly, když jsem si ho fotila. Lužnice byla po noční průtrži po okraj plná vody a válel se na ní opar. Prostě idylka. A po včerejším rumrajchu ani památky, jako by to všechno vlastně ani nebylo...

Webmaster © Simona Jemelkova, Sengge Tibetan Terrier / mail